Otcovství je přece jenom mnohem víc – je to základní součást výchovy dcer a synů. Přesto umění otcovství téměř vymizelo a úloha otce se scvrkla na minimum. Jsou tedy otcové vůbec zapotřebí? Svět bez mužů by mohl být světem plným tlustých spokojených žen, ... ale bohužel notně zpackaných dětí. Takže je to prosté a nepochybné: dívky potřebují otce z důvodů, které jsou pro jejich vývoj specifické a chlapci, kterým chybí aktivní otcovská péče (buď vlastního nebo jiného muže, který je ochoten jej nahradit) nebudou jako muži nikdy pořádně fungovat.
Předpokládejme, že jste otcem nebo jím plánujete být. Máte v sobě lásku a máte i dobré úmysly.  Přesto je možné, že začínáte ve virtuálním vzduchoprázdnu – mnohé, co by jste rád do výchovy vložil, jste sám nikdy nezažil. Nikdo do vás neinstaloval potřebný software. Ouvej, co teď?

Oprostit se od starých rolí
Pravděpodobně prvním krokem, který musíte udělat, chcete-li jako otcové uspět, je zbavit se některých starých vzorců chování. Jsou v naší hlavě stále uložené jako sbírka starých videokazet. Jaký byl váš otec a jaký jste vy?

Muž – král - celý den tvrdě pracuje (pravděpodobně), aby byl po návratu domů obskakován svou ženou-služkou a dětmi, které by měly být vidět, ovšem ne slyšet. Jeho rodina kolem něj chodí po špičkách a dává pozor, aby jej „neobtěžovala“.
Kritický otec – plný urážek, poháněný vlastní frustrací a zlobou. Tento typ otce je ve své rodině dost aktivní, ale naprosto hrozivým dojmem. „Copak nedokážeš udělat nic dobře? Cos to udělal, pitomče?“ Cokoliv jej deprimuje, se mění v kyselinu rozleptávající pohodu v rodině.
Pasivní otec – přenechal všechny úkoly, povinnosti a kompetence své ženě, svým dětem, příbuzným.....šéfovi, vládě. Kdysi kdesi ztratil kuráž a pak jej už příliš namáhalo na to byť jen pomyslet. Když jde do tuhého, utíká k novinám, televizi, alkoholu, do dílny.....
Nepřítomný otec – je možná schopný a dokonce i mocný muž, ne však v kruhu rodiny. Věnuje se kariéře, z domu odchází brzy a vrací se pozdě v noci. Nikdy se nebyl podívat na váš sportovní zápas, ani si vás poslechnout na školním koncertě. Platí rozličné pamlsky a choval se k vám zdvořile, když jste jej jednou v noci potkal na chodbě při cestě na toaletu.

Tak pro tyhle vzorce a jejich kombinace zmáčkněte delete....

Máte pocit, že dnes jakoby se žádalo od muže příliš mnoho. Aby stál na vlastních nohou, aby byl také vstřícným partnerem své ženy a aktivním a zapojeným otcem svých dětí. Je to opravdu mnoho?

Jak to napravit
Začněte tím, že se objevíte v životě svých dětí. Slýchají-li v době těhotenství váš hlas, brzy jej dokáží rozlišit. Až se narodí, poznají ono důvěrné známé bručení a obrátí se k vám, aby se s vámi setkaly tváří v tvář. Miminka často berte do náruče a pevně je k sobě přitiskněte, aby váš hlas mohly i pocítit. Mužský hlas rezonuje hluboko v jejich hrudníčku a vibruje jimi – a to se jim líbí. Než je po narození vezmete do náruče, rozepněte si košili a nepoužívejte před tím žádné mýdlo a deodorant, aby si dítě navyklo na vaši přirozenou – nezkaženou vůni. Vaše jedinečná pachová charakteristika je bude uklidňovat. Pokud zvládnete, buďte se svojí ženou a dítětem již v porodnici - spěte v jejich pokoji, starejte se o dítě, aby se žena mohla trochu prospat. Samozřejmě respektujte její přání, chce-li být s dítětem sama. Zařiďte si pro první týdny volno a zůstaňte doma s nimi. A pozor – mějte se na pozoru před démonem soutěživosti. Až se vám narodí dítě, vnímejte, zda se u vás projeví pocit konkurence, a pokud ano, přijměte ho. Uvědomte si, že vaše žena má ráda vás i dítě. Je však přirozené, že se v prvním roce „hormonálně přepne“ na silné pouto k dítěti. Je to přirozené. Buďte jí oporou, najděte si každý den několik společných minut, abyste se na ni „napojil“. A buďte trpělivý, neopouštějte ji za to, prosím. Ona se k vám vrátí!

Buďte se svým synem
Představte si řeku, přes který vede most - na jednom konci stojí matka a na druhém otec. Do zhruba šesti let chlapec prožívá život přes ženský svět, ztotožňuje se s ní, ale pak nastane přirozeně nutná změna. Chlapec se vydá přes most od matky k otci. I nadále má rád svoji matku a bude k ní mít silný vztah. Aktivně chce být ale se svým otcem a chce být jako on. A může to udělat jedině tehdy, budete-li jako otec s ním, budete mu k dispozici a budete s ním trávit čas, hodně času.  Je potřeba, aby jste spolu dělali různé činnosti, sdíleli s ním svůj život, podněcovali jej a zkoušeli. Nikdy jej nezraňovali a neznevažovali. Děti milují, když se s vámi např. mohou prát, když je držíte ve vzduchu a lechtáte. Tato zdánlivě zábavná činnost v sobě skrývá symboliku -  pravidlo nezranit.
Dítě většinou divoce zápasící na koberci dospělému nevyhnutelně působí bolest, protože nedává pozor. Pokud se tak stane, je dobré zápas zastavit a jasně dítěti říct: „Člověk může naoko zápasit, aniž by někomu ublížil. Ty máš velkou cenu a já také na to, abychom se zranili. Jsi schopný dávat při zápase pozor, abys mě nepraštil a nezpůsobil mi bolest?“ Dítě obvykle přitaká, ale je dobré domluvu opakovat, kdykoliv se dítě přestane ovládat. Cílem je naučit jej zápasit, aniž by druhého zranilo. Je to užitečná lekce. Až chlapec vyroste, bude jistě větší než jeho přítelkyně či žena. Musí vědět, jak diskutovat, přijmout kritiku, zažít silné emoce, ale přitom nikdy nepoužít svou tělesnou sílu k tomu, aby získal převahu nebo jí ublížil. To jen pro inspiraci..... Podstatou je komunikovat s dítětem, mluvit s ním z očí do očí a pevně si stát za svým. Dítě má mít možnost vyjádřit svůj názor, ale také musí vyslechnout váš. Žádná izolace, zaznamenávání správného chování a následné tresty a odměny. Izolace dětem nepomůže – potřebují, abyste se o ně zajímali.
Ani sebelepší otcové však nemohou své syny vychovat sami. Potřebují pomoc dalších mužů. Zhruba od 15 let potřebují vaši synové „duchovní vůdce“.  Je dobré, aby se chlapcům věnovali i další muži, dodávali mu pocit důležitosti, učili jej různým novým dovednostem a brali jej mimo rodinné zdi. Na rozdíl od otcovské výchovy úkolem duchovního vůdce je informovat, méně už pečovat, což syna otci nijak neodcizuje ani neohrožuje jejich blízký vztah. Máte-li syny, potřebujete mužské přátele, kolem nichž se mohou pohybovat a cítit přijetí do světa dospělých mužů. Nemáte pak zapotřebí zajímat se o sport, počítače aj., pokud se pro to nerozhodnete. K dispozici budou jiní a vy třeba zase jejich synům svými kvalitami.
A jak poznáte chlapce bez otcovské péče? Snadno. Jsou to typy posedlé „mačo-mánií“ a tzv.„maminčini mazánci“. Oba typy hladoví po otci a matky si s nimi samy neumějí poradit. To je vaše práce – práce otce.

Otcové a dcery
Dcery od vás otců potřebují, abyste jim poskytli určité specifické důležitosti pro jejich budoucí život. Jednou z nich je ujištění – pocit, že je jako otec oceňujete a obdivujete. Nikdy jim neuškodíte ani je nezneužijete v jakékoliv míře. Díky tomu, je dívka schopná rozmlouvat a sdílet vzájemný obdiv s „bezpečným“ mužem. Při rozhovorech s otcem a jinými staršími muži má možnost získat jistotu a pocit vlastní hodnoty, takže ví, že „nepotřebuje“ hned prvního ctitele, který ji přijde do cesty. Což se nám tak často stává.... Nedocenitelné je realistické pochopení mužských předností i slabých stránek. Vaše princezny se svým způsobem „kalibrují“ pro svůj budoucí vztah s partnerem s vámi. Jste přítomen a k dispozici? Pak budete se svým zeťem opravdu spokojen. Vaše dcera si dokáže vybrat opravdu dobře. Pokud máte pocit, že ve vztahu s ní „jakoby jste nebyl“, popřemýšlejte a jednejte. Nikdy není pozdě.
Stejně důležitá je pro dceru i kvalita vztahu mezi matkou a otcem. Ví-li, že je hluboký a že otce nelze snadno svést ani zviklat, stanoví si na základě toho i svoje hranice. Naučí se říkat „ne“ a také „ne“ přijmout. Vaše partnerství bude výchozí bod pro to její. Otcové dospívajících dcer mohou pociťovat určitý druh žárlivosti, mají pocit, že musí dceru chránit. Pokud jsou tyto efekty umírněné, jsou prospěšné. Rozhodně neuškodí, bude-li dceřin přítel „přiměřeně vystrašený“.
Respektujte dceřin svět, její prostor a nikdy nehodnoťte její vzhled – leda kladně....