Jste právě zde: Dotazy > 
28.11.2014 : 4:53

Dotazy

Na dotazy odpovídá zakladatelka těchto stránek                   Jitka Pivoňková
Její profesí je self-management, pracuje jako životní a profesní průvodce, podporující rozvoj skrytého potencionálu člověka.

Já malý velký

Ještě je mami brzy rozhodnout, že jsem levák. Mám přece dvě ruce a je tak skvělé je používat obě dvě. Všechny zkušenosti, do kterých se pustím, jsou nezbytné, protože se jimi učím. Ještě mi nechej pár let volný prostor, kterou ruku na co použiju. S těmito "maličkostmi" si umím poradit....Věř mi.
A tebe mami - mám rád. Jsi pro mě v tomto období ta nejúžasnější bytost v celém vesmíru. Teď se chvíli bez posuzování dívej - jen tak...

Ještě stále není rozhodnuto

Rodičové ve školce je to prima, ale řekněte, prosím, paní učitelce, aby naslouchala tomu, co říkám. Fakt potřebuji z levé i pravé strany více místa a spoustu dalších věcí trochu jinak. A když tomu nerozumí, tak ať mi do toho nemluví, když si třeba přesunu skleničku s čajem při jídle na druhou stranu nebo přehazuji příbor při jídle či pastelky při kreslení. Protože já to tak potřebuji. Já vím, co mám dělat, a nevyžádané dospělácké rady mi to jen komplikují. Pak jsem bezradná, zmatená a cítím se jak nemehlo a to je doopravdy v tomto věku těžké. Nedávejte mi věci napravo nebo nalevo, prostě je položte přede mě nebo tak, aby výběr zůstal na mě. Kde to jde, tam tuto metodu použijte, prosím. Ještě není tak docela jasné, jestli budu pravák nebo levák, ale co potřebuji je prostor pro své pokusy a hlavně podporu. Vysvětlete mi, že jsem skvělá prima holka a to, co se mi děje je normální. A když si se mnou nevíte rady, běžte se poradit. Vyberte někoho, kdo tomu opravdu rozumí, je nadmíru citlivý a vnímavý a hlavně - má rád děti.

Jsem levák

Je rozhodnuto. Je naprosto zřejmé, že se cítím lépe, když píšu levou rukou. V klidu se najím, když mám příborový nůž v levé ruce. V klidu zůstanu, když je nabroušený oboustranně nebo je speciálně nabroušen pro leváky. Jinak se nenajím, protože praváckým nožem v levé ruce toho moc nenakrájím. Ale tati, monitor k počítači logicky potřebuji naprosto jinak než ty a tu novou klávesnici a myš pro leváky sice nepotřebuji, ale bylo by to bezva, když mě překvapíš. Zvyknu si i na tu starou pro praváky, kterou máš ve sklepě. Mami, jestli chceš abych ti pomáhal v kuchyni, nakupuj s rozvahou. Máš doma leváka. Bude otrava ti pomáhat škrábat brambory se škrabkou pro pravoruké. Kup oboustrannou nebo k té naší staré ještě jednu pro mě - pro leváka. Do rýsování potřebuji pravítka a co mám dělat, když oběhneme obchody a nikde nic pro leváky. Je to normální? Naši říkají, že je. Zvykám si na pravoruký svět, ale říkám si proč bych měl? Stojí mě to spoustu energie, protože to co je pro pravorukého automatika, mě zpočátku stojí spoustu námahy a u některých činností se to nezmění ani po letech. Jen se bojím, že otupím jako člověk. Po čase se budu možná divit, proč se mi v životě nedaří, proč jsem často nemocný... Vzpomenu si pak ještě, že jsem rezignoval na svůj levoruký svět? Jaké mám vlastně možnosti? Takové, jaké si pro sebe vytvořím nebo mám spoléhat na zavedený způsob, kterým všichni žijí? Nemám zájem ustupovat, zatím se snažím si život udělat podle svého. Jsem kluk a mojí dominantní rukou je levačka.
BÝT LEVÁK JE NAPROSTO NORMÁLNÍ! 

Objevování spočívá v tom, že sledujeme stejné věci jako všichni ostatní a myslíme si něco jiného...

Není myš jako myš.... a člověk jako člověk. A levák není pravák.

 

Otázky a odpovědi

  1. Syn se zatím nerozhodl, kterou bude psát, píše oběma, ale začíná víc používat levou. Učitelka ignoruje synovo leváctví a odmítla písanky pro leváky, které jsem se snažila pro syna prosadit.

    Ať při kreslení, psaní nebo čtení - leváci si znovu a znovu budou většinou uvědomovat, že jsou jiní a že svět chápou odlišným způsobem než "většinoví" praváci. Vše je pro ně zpočátku trochu namáhavější, a proto se rychleji unaví a častěji vyžadují přestávky. Snadno tak mohou na okolí působit poněkud zmateným či zasněným dojmem. To vše se nějak projeví i ve škole. A člověk aby i v dnešní době hledal s lupou učitele, kteří rozumějí levorukým dětem a dokážou je vést. Mimoto bývají levorucí školáci většinou již nějak ovlivněni, a pak je i pro učitele, který zájem má, těžké naučit je třeba, že mají držet ruku při psaní jinak. A nemluvě třeba o tom vyprostit je z určitých nouzových řešení, k nimž se uchýlili již jako předškoláčci, když se sami snažili si poradit v pravoruce orientované společnosti. Ještě těžší je pro učitele, je-li zdánlivě pravoruké dítě - možná z důvodu napodobování nebo přeučování - levák. Pomocný tip k tomuto problému: dobrou příležitostí k pozorování spontánního užívání horní končetiny je kreslení písmen do vzduchu, což děti často provádějí - neovlivněny cvičením a modelovým chováním a plně koncentrovány na správné provedení - svojí dominantní rukou. Bylo by žádoucí, kdyby se učitelé již za studií celkově zabývali fenoménem laterality obecně a levorukostí zvlášť. Měli by být schopni porozumět osobnosti levorukého dítěte - s jejími silnými stránkami i komplikacemi. Měli by..... Většinou to dopadne tak, že se dítě nějakým způsobem přizpůsobí a tzv.zapomene. Pokud má po letech jako dospělý nějaké nejasné problémy, již mu to nezapadne do kontextu s jeho základy a prvopočátkem jeho snažení. Někteří dospělí "leváci" se dokonce ohrazují, že jim jejich levorukost nijak nezkomplikovala život a plně a bez problémů se přizpůsobili. Podle mého názoru tzv. přežili, ale nežijí svůj život se všemi nabídnutými kvalitami. Dopřejte to, prosím, svým dětem - jsou skvělí. Snažte se dál, rodič je ten, kdo má právo veta, ne učitel. Vy jste zodpovědná za synovo zrání. Zkoušejte to trpělivě dál, u písanek to začne a kde to skončí? Co až přijde rýsování a další dovednosti...... Všem rodičům doporučuji, aby se dokázali vžít do svých levorukých dětí - vyhraďte si nějaký časový úsek, kdy budete používat, pokud jste pravák, většinou levou ruku a naopak. Zaručuji vám "mírné šílenství". A nic ve zlém - to jste obratní dospělí......

  2. Sehnali jsme v obchodě nůžky pro leváky, ale moc nestříhají. Práce s nimi je spíš pro vztek. Jak poznat kvalitní nůžky a zda jsou opravdu vhodné pro leváka?

    To známe všichni - jsme rádi, že jsme lacino koupili, ale doma nás někdy čeká nepříjemné překvapení. Pokud máte paragon, zboží v obchodě vraťte, máte na to právo. Při nákupu nůžek pro leváka je především potřeba koupit nůžky, které stříhají! Při koupi nůžek doporučuji vzít s sebou do obchodu třeba staré noviny a zkusit si s nůžkami vlastnoručně zastříhat. A zkusit stříhat i podle písmenek a čáry. Některé nůžky totiž nestříhají - obzvlášť ty levné. Na to je potřeba pamatovat. Nůžky pro leváky jsou a měli by být na obalu označeny - a mají obráceně nože než jsme tomu zvyklí u pravorukých nůžek. Je důležité, aby levák měl nůžky pro leváka - zkuste si obrátit nůžky na druhou stranu a chvíli stříhat - hned zjistíte proč. A to platí nejen pro děti.

  3. Je pro tyto děti nějaká metoda na relaxování, když to mají tak komplikované?

    Možná by bylo vhodné upozornit na cvičení na vyrovnání mozkových hemisfér.
    Cvičení jsou vhodná jak pro leváky, tak pro praváky. Tyto kompenzace vždy představují odlehčení dominantní poloviny mozku. A pro leváky jsou vhodné obzvlášť, že žijí v pravorukém světě a mají to náročnější.
    V nabídce je kniha pro malé děti na tzv.autogenní trénink. Není třeba se obávat něčeho komplikovaného, jen to cizí slovo tak odborně (či odporně?) zní. Jmenuje se Příběhy z měsíční houpačky a je kouzelná na uvolnění a ponoření se do pohádkového příběhu se vším všudy. Nejde tu o pasivní poslouchání pohádky, ale o zapojení a harmonizaci obou hemisfér a tím i celého těla.
    Pro větší děti doporučuji podívat se na www.hemi-sync.cz. Taky zajímavé, jen je dobré vybírat z nabídky citlivě. Některé produkty jsou i bez slovního vedení, u vedených jsou v angličtině. Pokud se mi zadaří, bude jejich banner v oddělení odkazy.

  4. Je nějaká podložená informace, jak poznat přeučeného leváka na praváka? Syn je pravák, ale má ve škole dost trable.

    Nedokážu si dost dobře představit škálu projevů, které lze specifikovat pod slovem trable. Napiště trochu víc. Co se k tomu tématu možná vztahuje je, že u leváků je dobré dát pozor ještě na jeden moment - mnoho dětí se přeučuje samo, aniž by rodiče stačily postřehnout, že jejich potomek je díky své mozkové dominanci levákem. Tyto děti nebývají tedy aktivně přeučovány, ale v důsledku napodobovacího efektu okolního pravoruce orientovaného prostředí se samy od sebe přizpůsobí. Ať už proto, že odmítají akceptovat svoji odlišnost nebo proto, že se chtějí podobat někomu, koho mají rády. A tento fakt sebou přináší specifické problémy, protože je to zásah do organizace mozku a nastane v něm chaos. Možné důsledky – poruchy paměti, poruchy koncentrace (rychlá unavitelnost), potíže při čtení a v pravopise (dyslexie), nejistota, kde je pravá a levá strana, poruchy jemné motoriky (vzhled písma), poruchy řeči (zajíkání, koktavost)..... Pokud něco takového pozorujete, navštivte odbornou poradnu hned. Nečekejte, vše se dá ještě včas přivést do přirozeného stavu.

  5. Obě moje děti jsou leváci, i když zpočátku byly "obouručky". Mám jim koupit i nějaké speciální pastelky na kreslení nebo mohou kreslit obyčejnými z obchodu?

    Kreslení a malování je ideální způsob vyjádření leváků.
    Vzhledem k dominantní pravé mozkové hemisféře je většina leváků předurčena nadání v prostorovém vnímání, pozorovací schopnosti, emocionalitě.... Při volném kreslení mohou čerpat ze své bohaté fantazie. Je dobré tyto talenty v dětech podporovat.
    Je dobré, aby děti kreslily často a dopřát jim větší formáty papíru, A4 je malý. Jejich fantazijní představy jsou natolik kolorované, že je dobré upustit od častého kreslení fixami, jsou příliš fádní a nakoupit i kvalitní pastelky, voskové pastely, které odpovídají barevnému jemnocitu fantazijních předloh v hlavičkách levorukých dětí. Děti se naučí rychle míchat barvy, protože s pastelkami lze kreslit jednu barvu přes druhou a tak docílit velmi různorodých barevných odstínů, takových , které odpovídají jejich vnitřním obrazům. Neuvedla jste kolik je Vašim dětem let, ale všeobecně je dobré jim nakoupit pastelky, které mají lehký stěr barvy. Takový, aby nemusely na pastelku moc tlačit. Ne v každém obchodně mají takto kvalitní sortiment. Je potřeba v obchodě vyzkoušet a dětem tak dopřát požitek z tvorby. Jsou-li ve věku do 10 let, vybírejte k tomu ještě v tzv.trojhranném programu výrobků, někdy označovaným i triple.

  6. Máte kromě elektronického obchodu nějaké standardní prodejny, kde by bylo možné zboží vybrat přímo?

    Letošní rok 2006 zatím ne. Kamenné prodejny se budou koncipovat v příštím roce, pokud bude zájem a jejich umístění se bude plánovat podle počtu levorukých v jednotlivých městech. Prozatím se ještě řeší jednotliví dodavatelé, protože nabídka produktů není ještě konečná. Myslím si, že se za nějakou dobu objeví konkurence, pokud se ukáže, že obchod prolevaky.cz v tomto směru stále funguje. Vždycky někdo  musí začít, aby se k němu odvážili do pole neoraného i ostatní. Věřím, že se tak stane, co nejdříve. Čím více podpory pro levoruké, tím lépe.

  7. Dcera je levačka a se psaním nemá potíže. Naše noční můra je čtení. Zadrhává, přeskakuje řádky...vymýšlí si slova, která tam nejsou. Může to mít vliv, že je levák?

    Levák se intuitivně „dívá“ ve směru své dominantní poloviny mozku tj. doprava. Při čtení se to projevuje tak, že zatímco již čte další vpravo nacházející se písmenko, dosud ještě zcela nevstřebal vlevo se nacházející slovo. Tímto způsobem dochází k překrucování slabik – především při čtení nahlas, k záměně počátečních písmen či slabik / sokol za kosol, klidně lze zaměnit buchty s mákem za mouchy s bubákem ...../. Proto se stává, že po čase se leváci stydí číst nahlas – mají strach z přeřeknutí. Přirozeně čtou i pomaleji. Je potřeba je při četbě láskyplně a trpělivě povzbuzovat, je potřeba jim opravdu naslouchat. Je dobré dodávat jim odvahy a podporovat je, dopřát jim prostor, aby se nebáli číst pomalu, svým vlastním tempem. Chce to individuální prostor a určitě se domluvte s paní učitelkou, aby byla vůči dcerce vstřícná a podpořila ji v kolektivu. Vznikají krkolomné situace, je dobré se dětem nevysmívat a pokud jste sama pravák a přijde-li nervozita, nepřenášejte ji na dceru. Dejte si třeba pauzu nebo ať Vás vystřídá při podpoře někdo jiný. Je důležité v těchto dětech, stejně jako v ostatních, nezlomit sebevědomí a motivaci. Opravdu to chce jen čas. Pokud by se Vám něco nezdálo, navštivte odborníka. Vyberte si ovšem takového, který leváčkům opravdu rozumí a má s nimi zkušenosti.

  8. Dcera je ve 3.třídě. Je levák a má problémy se čtením. Při čtení přeskakuje písmenka, občas si zbytek slova domyslí. Čte pomaleji, než by měla.

    Budu teď trošku rýpavá, ale věta - "Čte pomaleji, než by měla." - je zavádějící a hodně vypovídá o přístupu k dítěti. Je dobré možná změnit záměr vedení Vaší dcerky. Vzdělávání se musí podřídit jejím potřebám a schopnostem, přesně tak, aby byla motivovaná k dalšímu pokračování a práci na sobě. A hlavně - aby ona byla se sebou spokojená. To je velmi důležité.
    Nevím odkud jste, ale koukněte třeba na stránky www.basic.cz anebo přečtěte něco o dyslektických dětech. Tím nechci samozřejmě říct, že je Vaše dcera dyslektik, ale v této oblasti už bylo hodně rozpracováno a třeba v tématech najdete nějakou pomoc. Leváci při svých začátcích čtení mívají občas problémy představit si abstraktní obraz čteného slova. Proto mají někteří problémy. Kolikrát ani po vyčerpávajícím výkonu nevědí, co vlastně četli. Je dobré, pokud je dcerka už ve třetí třídě zavést četbu jinak než doposud a zavést ji hravou formou spojenou s obrázky. Většinou nesnesou běžný dryl a je to vlastně něco jako tichý, podvědomý protest proti současnému stylu vzdělávání. Snad s novou reformou přijde do našich škol kreativita, klid a pohoda. Vše napsané berte, prosím, jako možnou inspiraci ke změně. A malou se nesnažte vecpat do současných školských osnov, ale školské osnovy přizpůsobit jejím možnostem. Moje dcera je také levák, sice brilantně čte od první třídy, ale zase tři roky škrábala jak kocour a nebylo to k přečtení. Mohu říct, že i když se velmi dobře učí, píše čitelně až teď v páté třídě.To, že na školu nezanevřela a stále se do ní těší, je hlavně tím, že jsme se snažili nepodřizovat se škole a požadavkům učitelů, ale zpracovat učitele, aby tzv.pohnuli hlavou oni. Levák je z určitého pohledu odlišný typ člověka, i když se jeví naprosto totožně jako ostatní pravoruké děti. Mít takové dítě je pro rodiče výzva... :o) Držím Vám pěsti. Ať se daří

  9. Proč mají pravítka pro leváky číselnou řadu zprava doleva? Není to jedno?

    Při podtrhávání a rýsování vede většina leváků čáru zprava doleva - tak jak to odpovídá jejich světu. Dříve se diskutovalo do jaké míry může podtrhování podle pravítka pro praváky vyvolat u levorukých dětí nesprávné číselné chápání, když vede čáru od určitého čísla k nule. Myslím si, že v každém případě je dobré pořídit levorukému dítěti pravítko pro leváky s nulou u pravého konce. Dopřejme jim blahodárný začátek na nule, kdy se s každým milimetrem posouvá k vyšším číslům, tak jako my praváci.

  10. Jaký je rozdíl mezi písankou pro leváky a pro praváky?

    Při nácviku psaní si leváci text zakryjí, což přináší problémy pro prvňáčky, kteří se učí psát a většina písanek má předlohu na levé straně. Tzn. že dítě levák si jej zakryje a je pro něj únavné stále opakovat cyklus - zvednout ruku, podívat se a psát. Písanka pro leváka má předlohu i na pravé straně. Tudíž se levák v klidu soustředí na písmenko a pokud zapomene tak jen mrkne očkem doprava a píše dál.

  11. Jsem pravák a mám dítě leváka. Píše dost křečovitě a psaní ho velmi unavuje, je roztěkaný a nervózní. Co s tím?

    "Správně" psát - tak, aby to člověka neunavovalo, jeho ruka nebyla křečovitě sevřená, nerozmazával si napsané a ještě mohl právě napsaný text číst - to je náročný proces a vyžaduje cvik. V první řadě si musí před sebe správně položit papír - tak, aby jeho levý horní roh byl trochu výš než pravý. Psací proces leváka se skládá ze dvou různých pohybů - písmo jako celek se sice posunuje lineárně dopředu, jednotlivá písmena však přitom vznikají pohybem nahoru a dolů. Pravák při psaní může uvolněně pohybovat zápěstím nahoru a dolů a současně pomalu posouvat paži doprava. U leváků se pohyb prováděný při psaní přenáší ze zápěstí na nadloktí. Pohyb při psaní lze přirovnat k tomu, jako když se do něčeho zapíchne špendlík a zase se vytáhne. Současně je třeba posunovat paží pomalu doprava. Je dobré nácvik kvalitního úchopu a psaní zodpovědně ukotvit, dítě si totiž po čase už těžko odvyká od už naučeného stereotypu. Pokud se naučí nevhodný způsob, únava a nervozita je jeho důsledkem. Nejlépe uděláte, když sám vezmete pero do levé ruky a zkusíte si pár minut psát. Psát levou rukou je naprosto odlišný styl jako psát pravou. Většina lidí si myslí, že jde o pouhé přehození pera z ruky do ruky.
    Jako základ je písanka pro leváka a kvalitní pero - robustnější násadka s neklouzavým gripem (plocha pro úchop), kvalitní náplň a ergonomický tvar, aby dítě vidělo, co píše. Těžko se píše s perem, které ve stopě vynechává, povrch klouže a svým rovným tvarem zakrývá text. Leváci často špatně drží tužku či pero. Na to bychom měli dát veliký pozor. Tužka často míří od těla a zápěstí je vytočeno, dítě se při psaní nebo kreslení různě kroutí. Nejlepší prevencí je kreslení na velikou svislou plochu nebo šikmou plochu. Tužka míří vždy k rameni. Sledujte i správné vytočení zápěstí, abyste předešli "drápovitému" držení. Mám zkušenost i s přeučením již nevhodného návyku psaní. Je ovšem potřeba začít od začátku a je dobré pro toto dítě získat, motivovat jej, aby spolupracovalo. To je poloviční úspěch. Ta druhá polovina je už na Vaší trpělivosti.

  12. Jsem učitelka v MŠ a denně se setkávám s leváky. Chtěla bych se zeptat, jak správně má levák držet příbor? Je to stejně jako pravák nebo naopak?

    V době, kdy dítě ještě nepoužívá jídelní příbor, je dobré jídlo položit před něj a ono si samo vybere způsob jeho konzumace. Je dobré nechat jeho aktivní malé ručičky tzv.vyřádit, nechat mu volbu jak a kterou ručkou bude jíst. Je pravděpodobné, že bude používat obě ruce nebo je bude bez nějakého zjevného vzorce měnit. Jakmile se začnou ale používat lžičky, následně pak vidličky a nože, my dospělí máme většinou tendence děti postrkovat nějakým směrem. Existuje mnoho kulturních návyků co se týká stolní etikety, ale je dobré usadit na první místo jednu jedinou důležitou věc - pohodu dítěte. Když se začíná skutečně vynořovat stranová preference, ať pravá nebo levá, je dobré dítěti umožnit, aby se chovalo podle svých instinktů a aby se v nich zdokonalovalo. Musí to prostě samo vyzkoušet a na dospělých je, aby jim dopřáli prostor bez intelektuálního vměšování. Pak nebude docházet k tolika nehodám a frustracím. Co se týká příborového nože, logicky by měl být u leváka v levé ruce a hlavně naostřený oboustranně nebo speciálně pro leváky. S pravorukým nožem toho moc nenakrájí a bude se jevit přinejmenším jako nešika. Následné další důsledky jsou jasné. V každém případě je používání nástrojů a pomůcek u každého individuální. Protože ve věku dětí navštěvujících  MŠ ještě není zcela jasná jejich lateralita, stále jsou v koridoru nabývání zkušeností, je možnost jim příbor např. chystat na stoleček všem dohromady doprostřed vertikálně do hrníčku a nechat je si vybrat podle svého a podpořit jim jejich volbu mlčením. Vést je k tomu, že cokoliv potřebují, řeknou si o radu sami. Já sama jsem bývalá učitelka MŠ (momentálně se starám o handicapovanou dceru) a vím, jak byly kdysi sešněrované nesmyslné osnovy a každá kreativní iniciativa mimo ně byla i postihována. Věřím, že se najdou vyjímky, které práce s dětmi baví a naplňuje a jsou tam hlavně pro děti. A tyto bytosti jsou pro děti jasnou výhrou.

  13. Jaké koupit pro prvňáčka pero a jak jej učit psát? Mám dost obavy, jak to všechno zvládneme. Spíš než dítě jsem vystresovaná já... :o)

    Tento stav je  normální, uvědomujete si sama sebe a to je nejlepší cesta, jak uspět. Horší je to s rodiči, kteří tzv.všechno vědí a umí, s těmi to mají děti opravdu náročné. Při prvním seznamování s psaním používejte velký prostor. To umožní dítěti použít velké svaly na pažích a prstech. Používejte zpočátku tzv.multisenzorický přístup - např. zapojte hmat dítěte tím, že použijete čísla a písmena, která se dají vnímat dotykem a s nimiž se může manipulovat (vyrobte je z moduritu, plastelíny, kupte plastová atd.). Zapojte kinestetický cit: učte dítě psát se zavřenýma očima, aby se nejdříve mohlo soustředit na pohyb ruky. K popisu pohybu ruky používejte jednoduchou nápovědu jako je nahoru, dolů, okolo....
    Nejdříve začne psát stejně tužkou, takže kupte silnější trojhrannou nebo na obyčejnou zajistěte trojhranný nástavec nebo speciální násadku, která je tvarována pro správné držení. Vhodné je také před psaním procvičit  a uvolnit ruku několika grafomotorickými hravými cvičeními. Zásada pro vybírání jakéhokoliv psacího a kreslícího náčiní pro leváka je lehký stěr. Proto vybírejte psací potřeby, které opravdu lehce kloužou, vzhledem ke stylu leváckého psaní, které je popsané v jiném dotazu. Pokud paní učitelka trvá na plnícím peru, jsou již k dispozici pera se speciálně zbroušeným hrotem, který se "nezachytává" v papíře a jsou do něj k dispozici bombičky s rychleschnoucím inkoustem. Jinak je všeobecně v oblibě inkoustový roller od Stabila tzv. křivák, který má všechny výše popsané parametry. Pro první psaní je ideální.
    Se svým dítětem "zacházejte" jemně a inteligentně a to stejné platí i pro vás. Učíte se něco nového a každá chyba, kterou možná uděláte, bude dveřmi k dalšímu objevování. Pokud narazíte na myšlenku působící zmatek a stres, dejte zmatek na chvilku stranou a zkuste něco jiného, aby se mohl Váš organismus trochu osvěžit a začít znovu. Ať se vám daří.

  14. Jsem sice levačka, ale asi jsem se svým problémem trochu mimo mísu vašich stránek. Dotýkají se mě zprávy napsané v novinách a na netu o levácích, o jejich vědecky doložených problémech. Nejdřív se naštvu, pak se mi stává, že mě svírá úzkost, taková zvláštní panika, strach. Začínám reálně přemýšlet: a co když jsem lesba, kdy asi budu mít nějakou tu nemoc z výčtu všech, co se uvádí.... Ptám se sama sebe, proč se necítím diskriminovaná, když píšou, že bych se tak měla cítit. Nemůžu si pomoct, ale stále mě to nutí na to myslet. Našim to říct nemůžu, vysmáli by se mi. Naoko dokážu dělat, jako že se níc neděje, ale někde uvnitř se strašně bojím. Je to normální nebo je to už na psychinu?

    Pokud máte pocit, že jste vystavena manipulaci nebo se cítíte do něčeho tlačená - může to být pravda. Dobří manipulátoři budou dělat všechno možné, aby své záměry skryli do všech možných frází. Pokud Vám to připadá falešné, nepříjímejte tyto informační toky. V takovýchto chvílích věřte svým instinktům. Máte-li možnost zalovte hlouběji a v klidu se jich ptejte proč, kdy, kdo, co a kde.
    Pokud cokoliv čtete nebo slyšíte, co s vámi nesouzní, použijte metodu
    “nevztahování problému ke konkrétní osobě“. Udělejte předěl od uváděných „potíží“ a vámi. Dnešní „moderní“ podnikatelské prostředí spolu s médii vytváří konkurenční boj různými prostředky, snaží se dostat do povědomí různými metodami, které mohou citlivější povahy dohánět k „šílenství“. Je dobré využívat vždy jemnější přírodní zákon nebo citlivější vrstvu hmotného světa. Ač se to nezdá, ty nejjemnější věci na tomto světě překonávají věci nejhrubší. Na vás záleží, co se svým životem podniknete a co si o něm myslíte. Je dobré udělat malou změnu ve svém nazírání na něj. Jakou? To už je na vás a na vaší „současné životní lekci“. Pokud uděláte to, co děláte vždycky, dostanete to, co obvykle.....
    Uvědomění si problému vždy předchází jeho řešení a změna přichází pomaleji než myšlenky na ni. Mám osobní zkušenost, že čím víc poznávám sama sebe, tím lépe se v životě cítím a je jedno, co se mi děje. Zjistila jsem, že jen já jsem zodpovědná za svůj osobní rozvoj a za to, co žiju. Zkuste pomalu  a jemně vplouvat do vědomí toho, že jste nejen hlavní postavou svého filmu života. Jste i jeho autorem a režisérem. A máte volby... spoustu voleb. V každém novém kroku je ovšem k použití jen jedna... a pokud se podvolíte „cizím tvrzením“ , i přesto, že vaše vnitřní impulzy vás směrují jinak, nebude to o vás. Nebude to o vašem životě, který chcete žít a po čase přijde pocit, který jste tak trefně popsala ve svém dotazu. Vaše vnímání je i váš lék.

     

  15. Moje děti hodně kreslí a všímám si, že občas protřepávají ruce a prý je občas i bolí. Mám je v kreslení omezovat?

    Všechny děti milují obrázky a rády kreslí, některé méně - některé více. Kreslení není jenom hra, ale i zábavná a nenásilná forma přípravy na školu. Dítě se při něm učí držet tužku, uvolňuje si ruku, získává hbitost a jistotu. Při kreslení a následně pak při psaní je zapojeno mnoho svalů. Jejich nadměrné zatížení způsobuje únavu, která se může přenášet na celý organismus. Proto se doporučuje s dětmi před vlastním kreslením provádět uvolňovací cvičení. Není-li uvolnění dostatečné, je pohyb ruky křečovitý, kresba či písmo nejsou plynulé a ruka dítě brzy rozbolí. Některé děti se pak brzy unaví a ztrácejí o kreslení zájem. Tzv.grafomotorická a uvolňovací cvičení mají za úkol rozvinout pohybovou dovednost ruky, zlepšit a zpřesnit souhru jemných pohybů. Cvičení je dobré zaměřovat nejen na uvolnění zápěstí, ale i ramenního kloubu, lokte a prstíků. Je dobré v souladu se zásadou - škola hrou - provádět je s hravou motivací. Cvičit hrou na zvířátka nebo si cvičení doplnit básničkami a písničkami. Záleži na vaší kreativitě a fantazii. Na knižním trhu je pro rodiče k dispozici již řada podpůrných materiálů. Pro kreslení vybírejte kvalitní pomůcky - pro každý věk jinak koncipované.

  16. Potřebovala bych poradit - moje starší dcerka je levák, můj muž i já praváci a nevíme si rady, jak ji naučit zavazovat tkaničku. Stejně jako ji zavazují praváci? Nebo zrcadlově? Aby se jí to zavazovalo co nejlépe... :-)

    Mnoho rodičů - praváků předpokládá, že se jejich dítě - levák naučí dělat všechno stejným způsobem jako oni sami. Mozek leváků funguje však někdy jinak než mozek pravorukých protějšků - nejde jen o přehození impulsů z jedné hemisféry na druhou. Pokud se rodič - pravák snaží učit dítě - leváka třeba psát tak, že svou pravou rukou vede jeho levou, asi budou postupovat dost pomalu nebo nemusí postupovat vůbec. Pokud máte v rodině dospělého leváka nebo levorukého přítele, využijte jej pro nácvik některých specifických dovedností u dětí. Bude to snažší pro ně i pro vás. Pokud není při ruce žádný levák, můžete se pokusit učit levoruké dítě třeba i psát, ale s využitím vaší levé ruky.
    V případě zavazování tkaniček se k němu obraťte obličejem - posaďte se naproti němu, aby mohlo kopírovat - zrcadlit vaše pohyby. Pak už pokračujte postupem, kterým jste se naučili zavazovat tkaničky jako pravák. Děti jsou skvělými a horlivými pozorovateli. Milují učení, a když jim to patřičně usnadníte, budou se nejspíš učit i rychleji.

  17. Jak si poradit s malým levákem v kuchyni, když chce pomáhat. Musí mít nutně vše orientované pro leváka?

    Když jsou děti už dost velké, aby mohly pomáhat, je dobré si uvědomit, které nástroje pro ně mohou představovat problém. Například ruční otvíráky konzerv pro leváka nebo oboustranné je dobré obstarat. Otvíráky koncipované pro praváky bez tréninku mohou používat jen s velkými obtížemi. Je dobré je naučit používat nože - jak s nimi správně zacházet. Pokud jste pravák při učení použijte zrcadlový efekt, kdy stojíte naproti dítěte. Při nákupu kuchyňských potřeb berte ohled na jejich univerzálnost, aby je mohli používat všichni členové rodiny - praváci i leváci. Všude, kde dítě nepracuje dlouhodobě nebo fyzicky náročně platí, že levákův mozek pracuje pružně, takže některé překážky pro něj nejsou nepřekonatelné. Je však důležité si uvědomit možná nebezpečí a obtíže, kterým je dobré se vyhnout raději dřív než nastanou. Pokud si nevíte rady, používejte jako názornou ukázku a následné řešení alespoň na chvíli vaši levou ruku.  
    Je nesmírně důležité, aby rodiče měli neustále na mysli, že to, co možná vypadá jako nešikovnost, může být ve skutečnosti bojem s nástroji a zařízením uzpůsobeným výhradně pro pravou ruku. Stejně jakmile začne dítě jíst příborem, měly by být bezpečnost a pohodlí leváčka na prvním místě před elegancí a rodinnými zvyky.

  18. Nevím si rady ve výběru ořezávátka. Je nějaké pravidlo, jaké koupit, aby s ním šlo co nejlépe ořezávat ? Teda když pomineme ostrost ořezávacích nožů, která je samozřejmá..... :-)

    Prima postřeh. Samozřejmě, že je dobré brát ohled na to, jak je ořezávátko řešeno tvarově. Při výběru tvaru lze brát ohled na věk a zručnost dítěte. Úplní začátečníci a malé děti mají mít ořezávátka, která jim "sednou" do dlaně. Např. terapeutické ořezávátko, které je i anatomicky řešeno. Tehdy se soustředí pouze na zvládnutí techniky ořezávání a méně zalamují tuhu uvnitř nože ořezávátka. I když to tak nevypadá, začátek tréninku ořezávání je náročný na koordinaci obou rukou, proto má-li dítě nevhodné ořezávátko, zbytečně si láme tuhu a my mylně viníme nekvalitu pastelky. Malý levák drží ořezávátko v pravé dlani a levou rukou drží tužku a pokud má ořezávátko pro leváka, otáčí jí směrem od sebe. Má-li ořezávátko pro praváka, je nuceno otáčet směrem k sobě a to je velmi namáhavé (pro představu, co to obnáší si to vyzkoušejte, prosím).
    S přibývajícím věkem a zručnější manipulaci lze použít již menší ořezávátka - zase je ovšem příhodnější, padne-li ořezávátko do dlaně. Vybírejte proto kulaté nebo oválné tvary. Starší děti, které již mají velmi zručné ruce,  zvládnou ořezávat klasickým nebo plochým ořezávátkem. To je i praktičtější, protože se vejde do pouzdra mezi ostatní školní potřeby. Co je ovšem nejdůležitější - nechejte dítě, aby si vybíralo své "nástroje" samo. Pokud se vám nelíbí jejich výběr, ptejte se jich na důvod, co je k tomu vedlo - diskutujte s nimi přirozeně, zkuste jejich podněty pochopit. Stále se setkávám s tím, že rodiče vybírají dětem, co by se jim "mělo líbit". Pokud necháte v určitých oblastech aktivitu na dítěti, poradí si a ještě získá do svého života něco, oč opravdu stojí a co si obhájilo.

  19. V pořadu Sama doma jste uvedla, že do 6 let máme dítě jen sledovat a v preferenci rukou mu nechat volnost. Četla jsem, že od půl roku již dítě používá buď pravou nebo levou ruku (v případě staršího syna to tak skutečně bylo). Naše 15 měsíční holčička používá stále obě ručičky např. při jídle, necháváme ji v tom volnost. Od kdy tedy lze jistě poznat, že je dítě levák? Hranice 6 let se mi zdá příliš vysoká.

    To je věc diskuse a individuálního názoru. Já jsem ve většině odpovědí prezentovala svoje názory a zkušenosti a dávala jsem na tento aspekt velký důraz. V pořadu bylo velmi málo prostoru na obšírnější vysvětlování a hlavně otázky, které jsem dopředu neznala, byly zavádějící. Co mě velmi zklamalo, že mi redaktorky hodně "skákaly" do řeči, takže pokud jsem nestihla říci celou myšlenku, došlo k tzv. vytržení z kontextu a informace působily dost nepřesně. Všeobecně nesouhlasím s postupy odborníků v této otázce a ne vše se dá prezentovat v médiích. Tak tomu ovšem nemusí být u Vás. Vy jste máma a hlavně na Vás - rodičích - záleží jak se Vaše dítě vyvíjí a jak s příhodami, které se Vám dějí společně naložíte.
    Záleží proč se Vám zdá hranice 6 let vysoká, co Vás k tomu vede? Vaše vnímání nebo dogmata, která nás naučili - jak se má dítě vyvíjet, co má umět, jak se má chovat, do které škatulky jej "strčíme".... Koho je ten názor - Váš nebo je převzatý? Je Vám sympatický? Co budete dělat, když Vaše dcera ještě v 6 letech bude používat obě ruce? Budete ji tlačit spolu s odborníky do toho, že si už musí vybrat nebo ji dáte ještě čas? Třeba je obouruká a bude Vám psát oběma rukama. Co budete dělat?
    Všechny výše položené otázky jsou jen symbolické. Jen tak na ukázku, aby jste se "podívala" o co máte vlastně zájem - jestli chcete dítě vpasovat do norem nebo normy rozšířit o potřeby a talenty Vašeho dítěte.
    Jsme manipulováni v nazírání na realitu jako takovou a je potřeba s tím něco dělat.

  20. Chtěl bych se zeptat, k ČEMU je pro rodiče dobré vědět, jestli je jeho dítě pravák nebo levák. Dítě se přeci SAMO rozhodne, kterou ruku je mu přirozenější více zatěžovat, a rodič mu v tom stejně nijak prakticky nepomůže. Tak proč by měl rodič s dítětem být například 10 hodin u odborníka...?

    Patrně reagujete na odvysílání pořadu Sama doma. Musím se přiznat, že z této zkušenosti mám trochu rozpačitý zážitek. Je velmi obtížné podat obšírnější, komplexní a srozumitelné informace v tak krátkém časovém úseku a pod palbou zavádějících otázek redaktorek, které se snaží přiblížit téma, kterému se nevěnují. Byla jsem dost nervózní, což bylo vidět i slyšet a dalo ohromnou fušku neodpovídat na jejich otázky, ale snažit se říct to, co jsem chtěla pro rodiny s leváčky prezentovat já. Velice často mi skákaly do řeči, takže jsem nestihla říct celou myšlenku a některé pasáže pak byly tzv.vytrženy z kontextu.
    Ano v podstatě máte pravdu. Já sama propaguji určitý typ volnosti a spontánnosti ve výchově včetně neakceptování některých zavedených dogmat odborníků z psychologie a pedagogiky. Dítě je ale schopno se samo a svobodně rozhodnout pouze v případě, že má k dispozici tolerantní a "psychicky zdravé" rodiče. Věnuji se rodinné problematice již dlouho a došla jsem k závěru, že spoustu dětí má "psychicky nemocné" rodiče a je jedno zda jsou to lidé se základním vzděláním, či vysokoškolští profesoři, lékaři a inteligentní akademici. Vlivem takové rodiny se děti nemohou v některých aspektech přirozeně vyvíjet a jsou pod silným tlakem rodinných tradic a dogmat. Pak tápou, jsou nejisté a pokud disponují typem rodičů, kteří je zahrnou spíše materiálnem než pochopením, je tu problém.... a veliký.
    V pořadu jsem odpovídala pouze na otázky, které jsme dopředu neznala, a které mi byly kladeny z důvodu, že diváky zajímali. Co se týče psychologických testů, je to spíše téma pro psychology. Já tam svoje děti nevodím ....
    Je těžké si v naší "české kultuře" prosadit, že pokud dítě není v 6 letech rozhodnuto, kterou rukou bude psát, že jej necháme volně žít a dáme mu čas na jeho rozvoj. Naše školství to neumožňuje. Ale lze si to prosadit...... :o) 
    Těší mne, že jste vyjádřil svůj názor. Věřím, že až budete, jste nebo jste byl otec, že se to Vašim dětem vyplatilo - narodit se právě Vám.

  21. Mám syna 11 let je levák, velmi šikovný ve škole (samé jedničky doposud), ale překvapuje mě, že píše levou rukou a některé věci dělá pravou, např. na tabuli ve škole se mu lépe píše pravou. Ve sportu se ho vždy ptám, jak se mu nástroj drží lépe, ale nevím zda se má nějak formovat nebo ho nechat tak, jak je mu to přirozené, zatím jsme mu nechávali dělat vše podle toho, jak mu to lépe vyhovuje.

    Myslím, že z toho co píšete, jste příklad pro všechny rodiče. Gratuluji. Jen si z toho nedělejte těžkou hlavu víc než je třeba.
    Jak jsem v pořadu říkala, máme ruce dvě a spoustu lidí je obourukých, jen se o tom nemluví a nepíše v novinách a televizi, a žádný vědecký pracovník neučinil závratný objev o tomto aspektu. Věřte svému synovi, že je natolik zralý a schopný, že se o sebe umí postarat sám a naučte jej a podpořte v tom, že k Vám může mít naprostou důvěru. Pak přijde a řekne - "Hele, toto potřebuji jinak, pomůžeš mi s tím?" Záleží která hemisféra právě řídí danou činnost, kterou člověk provádí. Patrně nebude vyhraněný levák nebo pokud jeho mozek zpracovává práci na větším celku jako je tabule, je v tom zdatnější opačná hemisféra nebo hemisféry spolupracují jiným stylem než při psaní do sešitu. Je tu možnost, že je obouruký, což není v žádném případě na závadu - spíš naopak. Opravdu svůj potenciál obourukosti využije. Moje dcerka např.píše, kreslí, stříhá levou, ale pokud hrajeme třeba "člověče nezlob se", při kterém se musí počítat, háže a hraje rukou pravou. Žádný problém....
    Problémy řešte, až když se objeví. Boj s větrnými mlýny je velmi náročný a vyčerpávající a většinou nikam nevede.

  22. Musí mít levák vše nutně upravené pro levou ruku a všechny činnosti vykonávat převážně levou?

    V žádném případě. To bychom se dostali zpět - tam odkud se snažíme levorukost jako takovou dostat - do "absurdistánu". Je potřeba sám v sobě vypěstovat cit k sobě samému a více vnímat impulsy, které jsou nám prostřednictvím těla komunikovány. Neplatí tu žádná pravidla. Vše je ryze individuální a závisí na potřebách jednotlivců. Potřebujete-li ještě vědět, jak se máte sám k sobě zachovat, tak jste pod "něčím" neviditelným vlivem a čekáte na příkazy, co máte se svým životem udělat. Pak to není ale Váš život a možná se cítíte i trochu frustrovaný a nespokojený a nemáte ponětí odkud to pramení.
    Spoustu leváků třeba jen levou píše, protože pro tuto činnost potřebují činnost pravé hemisféry nebo její podstatnou část, někdo má rád myš v levé ruce, někdo si něco dobrého k snědku nakrájí levou rukou.... Je potřeba to vypozorovat a vyzkoušet na co kterou ruku použijeme. Ideální stav nastane, až výrobci tzv.pohnou hlavou a začnou nástroje vyrábět univerzálně - tak aby byly přístupné pro obě ruce stejně. A až ty, které takto vyrobit nelze, vyráběli pro určitou orientaci. Zatím jsme zvyklí, že nám stále někdo diktuje, co máme dělat a snaží se nás tvrdě osekat do bot, které pro nás připravil. Myslím si, že by bylo příhodnější poznat sám sebe, svoje "opravdové" potřeby a snažit se podle nich si boty vybrat. Takže není žádné obecné pravidlo, je jen to Vaše, na co kterou ruku použijete a jak se při tom budete cítit. Pokud vykonáváte činnost tou "správnou" částí těla přináší tato činnost do těla klid a pohodu, takový zvláštní tichý a uspokojující stav. Vnímáte-li neklid, tak to Vám mozek signalizuje, že jede už na doraz. Buď jste unavený nebo používáte nevhodnou část těla, protože lateralita není jenom o rukou.

  23. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli se výrobky pro leváky liší nějak cenově od normálních školních potřeb pro praváky běžně dostupných v obchodech?

    Jelikož se vyrábějí v menších sériích (leváků je zatím méně), tak jsou cenově vyšší. Proč?
    Je pravidlem mezi obchodníky, že do ceny každého výrobku se započítavají náklady na formu a zpracování, doprava.... To se promítne do vyšší ceny levorukého sortimentu, protože se tyto náklady rozpočítavají do menšího množství výrobků. Proto je pravoruký sortiment podstatně levnější - více položek pro rozpočítání.
    Jsou i firmy, které se výrobě pro levoruké věnují už několik let, takže nemají cenové rozdíly pro pravou a levou ruku. Zatím je jich ovšem málo. Ale určitě se to zlepší.... :o)