Jste právě zde: Články > Moje dítě je levák > 
29.7.2010 : 20:26

Moje dítě je levák

Na chvíli si představte, že jste přistáli na planetě, která je důmyslně zařízena tak, aby vyhovovala potřebám privilegované většiny – té většiny, jejímž členem vy nejste. Pak si představte, že obtíže, které máte, když se snažíte naučit a zvládnout i ty nejzákladnější dovednosti, se setkávají s nepochopením, odporem a hněvem. Přidejte k tomu přirozenou lidskou tendenci nedůvěřovat všemu, co se liší od normy a smíchejte to s notnou dávkou posměchu, kterou můžete čekat od svých vrstevníků. A také nezapomeňte přihodit emocionální dopad snah vašich rodičů a učitelů „opravit“ vaše zdánlivě nenormální chování. Dochází vám humor? Ještě není konec....

Dál si představte, že od chvíle, kdy jste vstoupili na tuto podivnou planetu, jste nabádáni, aby jste nebrali v úvahu své přirozené sklony a přemáhali je. Ti tvorové, kteří si najdou čas na to, aby vás učili používat nástroje, navržené pro ně, si přinejlepším neuvědomují obtíže, které musíte překonávat.

A teď si představte, že tady nemluvíme celou dobu o vás, ale o vašem milovaném dítěti.

Snad to může znít přehnaně dramaticky, ale ještě nedávno to byl velmi realistický popis člověka s preferencí levé ruky v převážně pravostranně orientované společnosti. Naštěstí dochází ke změnám, situace se stále zlepšuje, ale před námi je stále spoustu práce. Čím více jako rodiče víte o svém levorukém dítěti, tím lépe pro vás i pro dítě. A je toho tolik, co se můžete o svém milém leváčkovi dozvědět a podpořit jej!

Stále totiž existuje mnoho lidí, kteří si neuvědomují odlišné potřeby a přednosti leváků - a jsou mezi rodiči, učiteli, trenéry a dokonce mezi terapeuty, kteří jsou frustrovaní nebo vystrašení, protože nechápou, proč má dítě v té či oné oblasti problémy. A přestože jsou již k dispozici kvalitní zahraniční publikace o této problematice, je i dnes ještě mnoho takových, kteří jsou neinformovaní.

Je dobré v sobě jako rodiči zakotvit zprávu o levorukosti svého dítěte a levorukosti obecně jako tu nejlepší. Příznivé je, že předsudky, které se po staletí iluzorně vytvářely, pomalu ztrácejí svou moc. Je důležité, aby levoruké děti nezažívali svoji orientaci jako problém. Leváci jsou členy „zvláštního společenství“ a ve skutečnosti jim nevadí, že musí něco překonávat – prostě to zvládnou. Mají na to dispozice - je to jeden z jejich talentů. Leváci mají nárok a mohou prožít zdravé, šťastné životy, osvobozené od pout chybných informací, nezatížené skutečnými překážkami, které budou muset někdy překonávat. A s vaší podporou a citlivým přístupem to zvládnou mnohem lépe.

Co můžete udělat

Vaše chování jako rodiče v průběhu raných let vývoje dítěte a chápání jeho stranových preferencí může mít významné dlouhodobé dopady. Vystavujete své dítě extrémním teplotám ? Dáváte jim brýle, když je nepotřebují? Nutíte jíst své právě narozené dítě svoji stravu? Určitě ne. Jako milující rodič především toužíte zajistit jeho potřeby, a pokud je to v jejich zájmu, splnit jim jejich rozumná přání.

Věřím, že když se necháme poučit o tématu leváctví, když si najdeme prostor a vynaložíme energii, které je třeba k určení přirozených sklonů našich dětí, a když jim poskytneme svou lásku a podporu, můžeme jim cestu životem velmi usnadnit.

 

Smiley Z doporučené literatury:
Leváci a jejich výchova: Jane M.Healey
Hry pro pravo - levou orientaci  (a pro radost): Daniela Janečková
Mozek jako nástroj: Vladimír Prinke
Záhady levorukosti: František Synek

 

Jsou skvělí ....

Vaše komentáře

2 Komentářů
Komentář:1 Hanka píše answer email homepage

S velkým očekáváním jsem se vrhla na tyto stránky poté, co jsem se definitivně přesvědčila o tom, že moje dcerka je evidentní levák. Nemám s tím absolutně žádnou zkušenost, v obou našich rodinách se doposud žádní leváci nevyskytovali. Prosím o jakékoli rady a o kontakty na rodiče, kteří mají s výchovou leváků nějaké zkušenosti. Díky moc, levákům zdar!

Komentář:2 Jarmila píše answer email homepage

Četla jsem na více místech, že levorukost či pravorukost se vyhraní až v předškolním věku. Mám dvojčata, skoro tři roky a sotva začaly holky brát do ruky pastelky, lžíci (tedy v útlém věku) - jasně je vyhranily - jedna je pravák, druhá levák. U hraní s hračkami jsem si to ještě nijak neuvědomovala - braly je více obouruč. Nijak jsem holkám nebránila, ani je neusměrňovala, prostě si to tak vybraly. Zatím nepociťujeme žádné "omezení", myslím, že více řešit to začneme až s nástupem do školy. Jsem ráda, že vím o těchto stránkách - snad tady v případě potřeby najdu radu a povzbuzení.