Zkuste si vzít k srdci následující inspiraci.....

Vypořádejte se se společensky nápadným fenoménem "jinakosti" a zapojte do tohoto snažení své blízké. Pokuste se zůstat uvolnění a pokud se Vám zase jednou zhroutí svět, pak si klidně řekněte - nikdo není dokonalý. Nikdo není bez chyb či nedostatků a je jedno v jaké sféře se s nimi potýká. Potýkáme se všichni. Každý musí se svými "vadami" žít, vypořádávat se s nimi. Sociální struktura našeho přímého okolí se tak jako tak ukáže jako únosná jen v případě, budeme-li se navzájem akceptovat. Akceptovat zároveň se všemi svými slabostmi a se svými přívětivými stránkami.

Jen sotva se lze setkat se zvláštností, která by byla vyloženě negativní - vše má i své pozitivní stránky. Často se však tyto pozitiva mohou projevit jen v případě, když člověk vezme zodpovědnost za svůj život a pracuje na sobě. Život - to jsou volby. V každé situaci je k dispozici spousta řešení. Naučte se vybírat si ty, které jsou souznějící s Vámi, i přesto, že jsou odlišné od ostatních. Žijeme ve společnosti, ne ve stádu. Zákon stáda je jiný - beran zavelí a stádo se tupě pohne bez své vlastní vůle jeho směrem. To už umíme a zažíváme to stále dokola v menší či větší míře. Společenství svéprávných bytostí je o toleranci a úctě k individualitě. Pokud se na životní lekce nahlíží tímto způsobem, člověk dřív nebo později nakonec zjistí, že vše se děje v jeho prospěch, pro jeho celkové zrání. Objeví možnosti, o kterých neměl ani tušení a tím, že je objeví pro sebe, objevuje je i pro ostatní. To ostatně platí nejen pro leváky, ale pro všechny, které trápí jakýkoliv handicap. Stejnou měrou pro handicapované i pro blízké handicapovaných.

Váš vlastní handicap, handicap partnera, dcery či syna, přítele, kohokoliv - je výzva. Výzva k větší citlivosti vůči sobě a okolí a věřte, že tak jak nahlížíte na kvalitu svého života, život Vám to vrací. Trápíte se, spíláte či dáváte vinu všemu a všem, zabýváte se myšlenkou proč právě vy máte takovou smůlu..? V tom případě potkáváte většinou lidi sobě podobné - a i když to třeba tají - vadíte jim....... Změňte to! Třeba v malém detailu začněte přemýšlet a jednat jiným způsobem než jste po dlouhá léta zvyklí a pokuste se ustát tu změnu. Samozřejmě je pochopitelné, že i s lehkým či středním handicapem, život opravdu nabírá jiné dimenze, je to náročné a většina stáda na slabší šlape. Handicap ovšem neznamená slabost! Handicap není handicapem v tom pravém slova smyslu. Nic takového totiž neexistuje. To jen společnost řeší svoji bezradnost a touhu po dokonalosti. Kdo je vlastně handicapovaný? Ten, který jede na vozíčku nebo ten, který nesnese pohled na něj, jak je mu odporný? Dítě, které se vyvíjí pomaleji než ostatní "průměrné děti" nebo rodič, který se i po letech nedokáže s touto skutečností smířit a brát je takové jaké je? V životě jde o něco jiného, než nám společnost předkládá...... Kdo tvoří tu "svrchovanou společnost", která určuje pravidla? Kdo zažil potýkání se s "handicapem" u sebe či blízkého, ví o čem to je, a když neví, začíná mu tzv.svítat .......a nebo jednou začne.

Asi netušíte, že s "handicapem" přichází dar - DAR VIDĚT SVĚT I Z JINÉ STRANY.

Je čas začít myslet jinak....

Proč se na sebe a na ostatní dívat takto?